Ďáblovy stopy v Devonu: kdo prošel sněhem roku 1855?

Co víme. A co zatím ne.

Co je doložené

V únoru 1855 se po sněžení v Devonu šířily zprávy o dlouhých řadách stop na střechách, zahradách a polích.

Co je nejasné

Dochované zprávy nedokládají jediný souvislý, spolehlivě zmapovaný vzorec ani jeho původ.

Co lze férově říct

Nabízená vysvětlení zahrnují zvířata, lidské stopy, tání a přehánění v tisku; žádné nelze bez výhrad přiřadit ke všem hlášením.

Sněhové zprávy

V únoru 1855 napadl v jihozápadní Anglii sníh. Následující dny přinášely místní noviny zprávy o podivných otiscích: měly pokračovat přes zahrady, pole i střechy a někdy míjet překážky neobvyklým způsobem. Pověst dala jevu jméno „Ďáblovy stopy“.

Událost známe především z korespondence a novinových článků, které Mike Dash později shromáždil a porovnal. Nejde o soubor moderních fotografií ani přesné terénní zaměření; svědectví se liší v délce, tvaru i trase stop.

Možná vysvětlení

Navržena byla zvířata, osamělý člověk, více různých tras i změny otisků během tání a opětovného mrznutí. Některé detaily mohou být přikrášlené při předávání zpráv. Proto je riskantní představovat všechny stopy jako jedinou nepřerušenou cestu jednoho tvora.

Teorie a skeptický pohled

Dobové označení „ďáblovy“ stopy vyjadřuje úžas, nikoli důkaz nadpřirozené příčiny. Záznamy jsou cenné jako historie místní paniky a pozorování, ale jejich omezení nedovolují s jistotou rozhodnout, co se stalo v každém jednotlivém místě.

Co nevíme

Zprávy z roku 1855 zůstávají pozoruhodnou sněhovou záhadou. Nejpoctivější závěr není „známe pachatele“, ale „máme neúplný soubor nestejně přesných svědectví“.