IX. legie Hispana: zmizela armáda, nebo její příběh?

Příběh armády, která vstoupila do mlhy

V populárním vyprávění táhne římská legie do severní Británie. Pak se ztratí: žádné poselství, žádný návrat, žádné vysvětlení. Je to silný obraz, ale také obraz mnohem přesnější, než dovolují dochované doklady.

IX. legie Hispana nebyla výmyslem. Problém začíná až ve chvíli, kdy nedostatek pozdějších zpráv proměníme v jistotu o jednom konkrétním posledním pochodu.

Co je vytesáno do kamene

V Yorku se dochoval stavební nápis z doby císaře Trajána. Odborná edice Roman Inscriptions of Britain jej datuje do let 107–108 a dokládá působení IX. legie Hispana. Nápis se týká stavební činnosti jednotky a dnes se nachází v Yorkshire Museum [1].

To je pevný bod. Můžeme rozlišit, kde byl předmět nalezen, jak se čte zachovaný text a z čeho vychází datování. Nemůžeme z něj ovšem vyčíst příkaz k následujícímu tažení ani seznam jeho obětí.

Jednotka složená z konkrétních lidí

Yorkshire Museum připomíná také náhrobek praporečníka Lucia Duccia Rufina, spojeného s IX. legií [3]. Podobné předměty vracejí příběhu jednotlivé životy: armáda nebyla jeden bezejmenný blok, ale lidé s různými úkoly a různě dlouhou službou.

Právě proto musíme opatrně zacházet i s výrazem „zmizeli všichni“. Dochovaný předmět dokládá určitého člověka či činnost, nikoli automaticky konečný osud celého vojenského útvaru.

Stopy, které vedou na kontinent

Historický přehled Jony Lenderinga shrnuje doklady spojované s Nijmegenem v dnešním Nizozemsku a také kariéry důstojníků. Ty komplikují tradiční scénář, podle něhož byla legie jednou provždy zničena ve Skotsku. Přehled přitom výslovně připouští, že některé nálezy mohou souviset s dílčím oddílem [2].

Část jednotky mohla působit jinde než její hlavní síla. Značka na předmětu tedy potřebuje datování a kontext. Stejně jako nenahradí celou historii jeden chybějící nápis, nenahradí ji ani jeden nalezený.

Bitva, přesun, rozpuštění?

O konečném zániku existuje více návrhů. Lendering uvádí například pozdější konflikty ve východních provinciích a upozorňuje na nepřítomnost IX. legie v pozdějším seznamu jednotek [2]. To vymezuje problém, ale neposkytuje očité svědectví její poslední bitvy.

Je proto potřeba odlišit dvě tvrzení: že se jednotka přestala objevovat v dochovaných zprávách, a že známe přesný důvod, místo i okamžik jejího konce. První lze zkoumat pomocí pramenů. Druhé zůstává sporné.

Proč legenda přežila

Příběh o armádě pohlcené neznámou krajinou má jasný začátek i dramatický konec. Historický výzkum je méně úhledný: pracuje s mezerami, přeloženými oddíly a předměty, jejichž datování může měnit závěr.

Skutečná záhada IX. legie tedy nespočívá v prokázaném nadpřirozeném zmizení. Spočívá v tom, jak daleko dokážeme rekonstruovat osud vojenské jednotky, když se nám její poslední kapitola nedochovala.